Hřbitov s Jeskyní

*Z Grillu si to namíří rovou ke hřbitovu.Sice neví co tam,ale sedět doma jí taky nebaví, ale má špatný pocit, z toho modrookého kluka Damona.Zdá se jí divný,takový zvláštní.Pokroutí hlavou a po hrubé cestičce co vede k brance hřbitova, se zastaví.Lehce vejde dovnitř a koukne se kolem sebe, vypadá to trochu strašidelně ale když už je tu,tak se projde.Přeci jen,tady chodí málo lidí,občas vůbec nikdo takže na potkání někoho je šance nulová.Prochází se né už po cestě,ale po trávě na které jsou náhrobní kameny.Zastaví se a koukne se kolem sebe,jestli tu přeci jen někdo není.*

*Důvod, proč se rozhodl vydat se právě na hřbitov jemu samotnému doposud nebyl známý. Není pravděpodobné, že by na tomto místě očekával přítomnost někoho dalšího. Tak proč tedy? No.. rozebírat to nebudeme. On už se nějaký důvod zřejmě najde. A i kdyby ne, co by to změnilo. Času má více než dost a tudíž není kam spěchat. V Mystic Falls hodlal zůstat delší čas, pokud vše půjde tak, jak má. Tudíž.. prostě má času téměř nadbytek. Jen co pozvedne oči od cestičky, kterou se ubíral už od průchodu brankou, sezná, že tu není sám, nýbrž ve společnosti dámy. Myslí se mu bleskovou rychlostí přežene hned několik myšlenek za sebou. Pro jistotu je všechny odbude jediným zavrtěním hlavy. Nu.. situace se vyvíjela celkem dobře, pokud mohl soudit.* Hezké odpoledne přeji *rty se sice vykrouží do úsměvu, ale oči zůstanou chladné. Jak bývá většinou zvykem.* Hledáte na tomto místě odpočinek od všeho ruchu? *Započne jen tak zlehka, jen co dojde k dívce blíže, jakoby nic. A ono přitom něco.*

*Nadechne se a upraví si svojí černou koženou bundičku,dosahující po pas,pod kterou má vínové tílko.Prohrábne si vlasy a jde dál kolem náhrobních kamenů,které jsou 'zasazeny' v zelené trávě,která není tak zelená jak by měla.Není daleko od brány,tudíž uslyší její vrzání,což naznačuje že někdo vešel.Obrátí hlavu zpět a dál si toho nevšímá,přeci jen si myslí že je to nějaký člověk,co jde dát čerstvé květiny na hrob, svým blízkým.Už chtěla jít dál,ale to by jí nesměl zastavit něčí hlas.Otočí se a všimne si jednoho kluka, co na ní promluvil.Příjde jí zvláštní to,jak používá některá slova.* Dá se tak říct, a co vy tady děláte? *Optá se,přičemž jí tahle otázka moc nezajímá,ale jen se zdvořile zeptala.Kouká se na něj s nedůvěřivým pohledem,ano zase jí příjde divný.

*Dojde až k dívce, vedle níž se zastaví. Přirozeně ctí osobní prostor, jak by také ne. Zkrátka je to tak správné. A slušné. Po vysvětlení si ještě chvíli udrží mírný úsměv, načež se zahledí kousek před sebe. (A teď přemýšlej. Něco pořádného). To bude ještě zajímavé.* Dejme tomu, že jsem neměl žádný konkrétní plán. Spíš, dá se říci, že jsem na menší obchůzce. *V podstatě to také byla pravda, takže ani nelhal. Ne, že by mu to dělalo v případě nutnosti problémy, ale je lepší příliš se nevykrucovat. Protože pak jeden neví, co řekl a může se do svých lží zamotat. Nebo mít výjimečně dobrou paměť.* Musím ale přiznat, že to tu má jakousi zvláštní atmosféru. Nedokážu to vysvětlit. Každopádně... Niklaus Mikaelson, jméno mé. Vy jste zřejmě místní, že? *Optá se, předpokládajíc odpověď. Každý nemohl být jako on. Cizinec, který se jen tak rozkoukává po hřbitově.*

*Jakmile si stoupne vedle ní,tak se lehce zašklebí a ruce si složí na hrudníku.Zajímalo by jí co tady dělá,je tu nový, to jde lehce poznat,protože už tu žije od mala a ještě ho tu  nikdy nespatřila.* Takže taky na obchůzce *Konstatuje s přikývnutím hlavy směrem dolů,kterou pak hned zvedne.* Zvláštní atmosféru? *Jakoby se ptala nevěřícně sama sebe,protože jí to příjde zvláštní* Jsem Bonnie Bennett *Pousměje se z lehka a sjede ho pohledem.Takže měla pravdu,není místní* Jo,žiju tu odmala *Koukne se mu do očí a ušklíbne se*

*Sic to nebylo zřejmě to nejlepší setkání ze všech, nebylo ani tím nejhorším. Naštěstí. I když.. bylo by vhodnější zdržet se jakýchkoliv unáhlených závěrů, když jsou teprve na začátku. I tak si nemůže nevšimnout jemných náznaků, že jeho přítomnost zde není až tak neotřelá a bezproblémová, jak si původně myslel. No nevadí.* No ano. Nepřijde vám to tak? Každý z těch, co leží pod zemí si mysleli, že jsou nenahraditelní. Jak roky plynou, ztrácí se tohle vyřčení v dáli *při řeči se dal do pohybu a přešel k prvnímu náhrobku, který byl nejblíže. Přidřepne si a pohlédne na jméno, které je v něm vytesáno. Tedy, ne že by byla šance někoho tu znát. Následně se však napřímí a přejde zpátky k dívce. Která se představí jako Bonnie.* Velmi mne těší. Ačkoli si dokážu představit lepší místo. Takže tohle město znáte dokonale. Jistě byste mi tedy mohla poradit, kam se vydat za zábavou. Do centra dění. Protože tady to moc živě nevypadá *zlehka se ušklíbne, leč je to pravda.*

*Mezitím,co něco říká se koukne kolem své osy.I když nevypadá,že ho poslouchá, tak opak je pravdou.Ano,poslouchá ho a to zcela zřetelně.Má z něj prostě nebezpečně špatný pocit,což by mu ráda řekla,ale není si zcela jistá jak by na to reagoval, a tak to radši neříká nahlas.Nechtěla by zkončit špatně,i když může použít magii k tomu,aby se ubránila,ale není zatím až tak dobrá.* Co když si mysleli, že nenahraditelní nejsou? *Vmísí se do toho a sleduje jak se o kousek vzdaluje,k jednomu blízkému hrobu, u kterého jsou čerstvé růže,mohly tu být od včerejška.Nechápavě ho sleduje jak si dřepne k hrobu a následně po chvíly vstane* Taky mě těší.Poradit vám místo,kde je zábava? Zeptala se jakoby sebe a pak jí napadne grill* Možná Mystick Grill, jestli vám to pomůžr *Lehce pokrčí rameny a zatřepe hlavou*

*Nad otázkou se na moment zastaví. Avšak ne na nijak závratnou dobu, sotva pár vteřin.* V tom případě se jim to vyplnilo, ne? *Doplní vcelku logicky. Upřímně, netušil, jak to chodí ve světě smrtelníků chodí. Jelikož tím se on, Klaus, nemusel nikdy zaobírat. Takovéto přízemní úvahy šly naprosto mimo něj. Je přeci Původní a to už samo o sobě znamená něco víc. Jen si to málokdo uvědomuje. Smutný, leč pravdivý fakt.* Přesně tak. Seznamování není nikdy dost. Třeba narazím na někoho.. zajímavého. *Pronese s patřičnou odmlkou. (Třeba na Katherine nebo jak si ta mrcha dneska říká). Jedna z výhod, když žijete tak dlouho - máte neuvěřitelnou výdrž. Když se to smíchá téměř s patetickou touhou někoho dostat, výsledek je ohromující.* Mhm, to zní dobře. Pokud mají kvalitní alkohol. Na ten si potrpím. *Nu, proč to nepřiznat rovnou. Vždyť téměř o nic nejde.* To je jedno. Nevadilo by vám ukázat mi směr? Mohl bych vás rovnou na něco pozvat a odvděčit se za ochotu a pomoc. *Opět ten samý úsměv, jako na začátku celého rozhovoru.*

Možná vyplnilo *Cuknou jí koutky,do lehce nuceného úsměvu..Při jeho dalším pokračování se lehce zamračí.Je tady hodně zajímavých obyvatelů,tohohle menšího města.* Možná,ale myslím si že narazíte *Pokýve v souhlasu hlavou a na chvíly se odebere do hloubi svých myšlenek,které po chvíly končí když jej vyruší Klausův hlas.* Ano, alkohol mají dobrý, když se domluvíte s barmanem *Řekne k poznámce o alkoholu,bože další alkoholik v Mystick Falls,no.....spíše divný,tajemný alkoholik se jménem Klaus* Ne nevadilo, stejnak bych tu dlouho nezůstala *Ukáže jednoduše na hroby kolem a ruku stáhne zpět k tělu*To by jste mohl, ale nechci, děkuji *Poví stroze a udělá krok k němu* Mám z vás špatný pocit *Koukne se na něj a obejde ho.Rozejde se po trávě,míjící za sebou hroby k brance hřbitova*

*Pro své vlastní dobro doufal, že má Bonnie pravdu. Zdálo se, že by skutečně mohl narazit na něco výjimečného. A pokud ne.. pak za nepravdivé informace zaplatí právě Bonnie. Jelikož je první, na kterou narazil. Smůla pro ni.* Řekl bych, že s tím problém mít nebudu. Obvykle jsem ve vyjednávání dobrý. *Další trhnutí rameny. K popisování způsobů už se nehrne, jelikož k tomu není žádný pořádný důvod. Vážně, proč by měl všechno vyprávět někomu, koho zná sotva chvíli.* Dobře, nevadí. Třeba příště už mi košem nedáte. *S menším rozestupem se vydá za Bonnie, kterou však brzy dožene a srovná s ní tempo.* Nejste jediná, má drahá. Neřekl bych ale, že je to potřeba. *(Zatím.) Kdo ví, zda-li tomu příště nebude jinak.* Nuže, veďte mě. *Prohlásí částečně odevzdaně, avšak s nádechem určitého potěšení.*

*Vydá se k brance a s hlasitějším vrznutím dvířek od branky, je poté otevře.Stoupne si na strmnější chodník a poupraví si černou koženou bundičku do pasu.* Jak víte,že nedám? *Zeptá se k poznámce o pozvánce na drink, do místního baru, grillu.Určitě by s ním nešla, ne teď.Jde dál a ruce si dá do kapes od bundičky,která je lehká,ale sluší jí.* Nejsem drahá *Nad tímhle oslovením,lehce skrčí čelo a koukne se přes cestu.Nerada by,kdyby jí smetlo na veřejné ulici auto, nebo motorka.V jeho posledních slovech,uslyšela špetku humoru, načež zakroutí hlavou.* Bože... *Zamrmle si potichu svou poznámku a jde dál ulicemi,po kterých chodí pár kousků lidí, jinak nikdo.Zabočí za roh a tím se dostane před grill.Otočí se na Klause* Ráda jsem vás poznala.Jste tady takže já půjdu  *Usměje se na něj a otočí se k němu bokem.Rozejde se přes cestu,která dělí Grill a dům kde bydlí.Jde po chodníku rovnou k sobě domů,je trochu unavenější než u ní bývá zvykem.*